Zřízení měšťanské školy

    Stará Paka je po Hořicích a Nové Pace největší osadou v okrese novopackém. Proč v osadách, jako v Bělohradě, Čisté, Pecce, Miletíně, Cerekvici došlo ke zřízení měšťanské školy dříve, než ve Staré Pace? V naší obci těsně spojené s Novou Pakou, nebyla nutnost zříditi měšťanskou školu tak naléhavě. Žáci chodili do školy novopacké.
     Stará škola odevzdána svému účelu v roce 1877, původně trojtřídní s jednou rezervní třídou byla rozšířena postupně na pětitřídní a nedostávající se dvě učebny upraveny z bytu řídícího učitele. Malé třídy do kterých přicházelo světlo i ze zadu nevyhovovaly.
     Úřady školní vyzvaly místní školní radu v roce 1908 k pronikavým opravám vyžadující k velkému nákladu. Místní školní rada se zdráhala tyto opravy provésti, poněvadž uznávala, že i po provedených opravách budova nevyhoví a že ke stavbě nové budovy dojde k dohledné době. Když místní školní rada stavbu nařízených oprav neprováděla, nařídila okresní školní rada stavbu školy nové.
     Teď se teprve začalo mluvit o zřízení měšťanské školy. Ve schůzi místní školní rady 12. dubna 1912 bylo usneseno stavěti novou školu s osmi učebnami (pět pro obecnou a tři pro měšťanskou) s kabinety, bytem pro správce a školníka.
     Plán a rozpočet vypracoval stavitel pan Scheibal ze Semil. Obecní zastupitelstvo zakoupilo stavební místo, statek Soukupův, stavební parcely od statku Bryknarova a Pilařův domek vedle pošty nákladem 60.000 Kč. K uhražení kupní ceny vypůjčilo si obecní zastupitelstvo po dlouhém shánění v záložně v Pecce 40.000 Kč.
     Plány i stavební místo 27. května 1914 byly školními úřady schváleny a bylo nařízeno, aby budova byla do konce roku 1914 hotova. Vypukla světová válka, úřady školní přestaly obec nutit ke stavbě a tak se stavby sešlo. Teprve po převratu ministerstvo školství a národní osvěty chtělo doplnit síť měšťanských škol. Okresní školní výbor oznámil 29. dubna 1919 místní školní radě, že Stará Paka je vyhlídnuta za sídlo obvodové měšťanské školy, aby obecní činitelé se o návrhu vyjádřili. Jak místní školní rada, tak i obecní zastupitelstvo zaujaly ke zřízení měšťanské školy příznivé stanovisko a tím stavba nové budovy školní přišla opět k úvahu.
     Obecní zastupitelstvo bylo postaveno před nejtěžší problém, obstarati potřebný kapitál. Počítalo: před válkou byl rozpočet na osm tříd s bytem ředitele školy a školníka 160.000 Kč. V úvahu přicházelo nyní 12 učeben, čtyři kabinety, kreslírna, tělocvična a byt školníka. Náklad počítán na desateronásobek 1.600.000 Kč. Obecní zastupitelstvo správně řešilo úhradu. Usneslo se od roku 1922 vkládat ročně 100.000 Kč do rozpočtu na stavbu školy. Když podávala místní školní rada žádost o zřízení měšťanské školy se schválením obecního zastupitelstva ze dne 14.června 1927, bylo pro stavbu školy uchystáno 600.000 Kč. Zemský výbor v listopadu 1928 schválil náklad osobní a zemská rada výnosem z 23.srpna 1929 otevřela od 1.září 1929 1.třídu měšťanskou přihlížejíc tomu, že obecní zastupitelstvo ve Staré Pace usnesením z 23.dubna 1929 schváleným okresním výborem v Nové Pace z 23.dubna právoplatně se zavázalo hraditi veškerý náklad spojený se zřízením a vydržováním školy.
     Po schválení stavebního místa a plánu školními úřady vypsala místní školní rada soutěž na stavbu školy do 20.srpna 1930. Došlo 9 nabídek, jež byly otevřeny 20.srpna 1930 za přítomnosti všech offerentů. Nejnižší nabídka byla 1.593.000 Kč, nejvyšší 2.000.000 Kč. Z devíti offerentů vybrány čtyři s nabídkami nejnižšími, a kteří vyhověli podmínkám zadávacím. V rozpočtu účtována podlaha palubová ale místní školní rada chtěla v učebnách podlahu vlyskovou. Stavbu školy provádějící stavitel měl převzíti k rozbourání dům čp. 20. O těchto dvou požadavcích bylo se staviteli jednáno.
     Kterému staviteli se má stavba zadati, mínění rozhodujících činitelů se rozcházela. Přišla zima, stavební hmoty klesaly, proto vyzváni offrující činitelé, kolik by ze svých nabídek slevily. Nejlevnější byla nabídka projektanta Dvořáčka. Protože jim pěkně provedená stavba v Č. Kostelci ho doporučovala, jakož i jeho prohlášení, že jako projektant nemá nároku na zaplacení práce v rozpočtu a řádnému provedení stavby nutné, byla stavba zadána Rob. Dvořáčkovi za obnos 1.597.804 Kč.
     Smlouva s ním byla sepsána 23.června 1931 a 1. srpna začali dělníci pracovati. Místní školní rada vyňala provedení těchto prací za jednotkové ceny:

     Práce, jakož i zlepšení izolace v kotelně a na základech, provedení eternitových střech nad záchody a schodištěm místo rovných betonových, provedl stavitel za 76.589 Kč.
     V rozpočtu uvádí stavitel vlysky (parkety) bukové za 42 Kč za 1 m čtverečný. Místní školní rada koupila vlysky dubové 1. jakosti za 45 Kč a položeny v přízemí a v prvním patře. Ve druhém patře nepoloženy, protože tříd nebude ani v příštím roce zapotřebí.
     Náklad na stavbu se vícepracemi zvýší, nepřesáhne však 1.600.000 Kč, sumu s kterou se počítalo. Kdyby se stavba započala v srpnu 1930, stála by také 1.600.000 Kč, ale bez vlyskových podlah, na ně bychom doplatili 50.000 Kč. Tuto sumu jsme odkladem stavby ušetřili.
     Na nejpěknějším místě, stojí pěkná škola, škola Masarykova. Tak uctilo obecní zastupitelstvo v slavnostní schůzi 6.března 1930 osmdesáté narozeniny našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka a postavilo tvůrci naší samostatnosti pomník nejkrásnější. Jsem přesvědčen, že učitelé povedou svěřené děti v Masarykově škole k pravému vlastenectví, které záleží na vzdělání v mravnosti, v poctivé práci, ve snášenlivosti národní, třídní a náboženské. Dítě prožije osm nejkrásnějších let svého života ve škole a doufám, že nebude nikoho, kdo by dětem nepřál pobytu v nové škole, učebnách jasných, účelně a zdravotně zařízených.

Zapsal v roce 1933

            Antonín Stránský